exhibition

[45. Exhibition of the Union of Fine Artists Manes in Prague. Modern Art]

45. výstava S. V. U. Manes v Praze. Moderní umění

Soubor sestavený A. Mercereauem v Paříži [Collection selected by A. Mercereau in Paris]
ID: 637, Status: proof read
Exhibition period:
Feb‒Mar 1914
Type:
group
Quickstats
Catalogue Entries: 190
Artists: 30
Gender: female: 3, male: 27
Nationalities: 10
collapse all Catalogue View List View
Date Title City Venue Type
Date Title City Venue # of common Artists
Oct 10‒30, 1912 Salon de la "Section d'Or" Paris Galerie La Boëtie 9 artists
Nov 20‒Dec 16, 1911 Exposition d'Art Contemporain / Société Normande de Peinture Moderne 2me exposition Paris Galerie d'Art Ancien & d'Art Contemporain 9 artists
May 26‒Jun 7, 1913 Exposition de quelques œuvres Paris Galerie M. Marseille 5 artists
Sep‒Nov 1912 II. výstava Skupiny výtvarných umělců [II. Exhibition of the Skupina výtvarných umělců] Prague Obecní dům 6 artists
Apr 12‒May 12, 1914 Neue Secession / VI. Ausstellung Berlin Neue Galerie 6 artists
Apr‒May 1913 XXXXIII. výstava. S. V. U. Manes. Členská [XXXXIII. Exhibition. Union of Fine Artists Manes. Member's] Prague [Pavilion in Kinsky Garden] 6 artists
Nov 1913 Der Sturm. Neunzehnte Ausstellung. Expressionisten / Kubisten / Futuristen Berlin Der Sturm [venues] 4 artists
Apr 6‒May 3, 1914 Exposition de Sculptures de R. Duchamp-Villon Paris Galerie André Groult 3 artists
Jun 15‒Jul 15, 1912 Société Normande de Peinture Moderne Rouen Société Normande de Peinture Moderne 5 artists
Jan‒Feb 1914 Ausstellung Preis-Konkurrenz C.R. [Carl Reininghaus]. Werke der Malerei Vienna Kunstsalon Pisko 5 artists
Sep 20‒Dec 1, 1913 Der Sturm. Erster Deutscher Herbstsalon Berlin Lepke-Räume 9 artists
Jan‒Feb 1911 S. V. U. Manes. XXXV. výstava. (Členská) [S. V. U. Manes. XXXV. Exhibition. (Member's)] Prague [Pavilion in Kinsky Garden] 4 artists
Apr 28‒May 19, 1913 International Exhibition of Modern Art [Armory Show] Boston Copley Hall 6 artists
Jan 1914 The Grafton Group. Vanessa Bell, Roger Fry, Duncan Grant. Second Exhibition London Galleries of the Alpine Club 3 artists
Oct 6‒Nov 5, 1911 Internationale Tentoonstelling van Moderne Kunst. Moderne Kunst Kring Amsterdam Stedelijk Museum 4 artists
May 16‒Jun 7, 1914 Exposition d'Œuvres de Sculpture et de Peinture du Salon des Artistes Indépendants de Paris Brussels Galerie Georges Giroux 6 artists
Oct 6‒Nov 7, 1912 Moderne Kunst Kring (Cercle de l'art moderne). Ouvrages de Peinture, Sculpture, Dessin, Gravure Amsterdam Stedelijk Museum 4 artists
Jan 17‒Feb 1, 1913 Exposition de Peintures & Dessins Paris Galerie B. Weill 2 artists
May 4‒Jun 25, 1913 A Művészház nemzetközi Postimpresszionista kiállitása [International Post-Impressionist Exhibition in the Művészház] Budapest Művészház 5 artists
Mar 12‒Apr 10, 1912 Der Sturm. Erste Ausstellung. Der Blaue Reiter. Franz Flaum. Oskar Kokoschka. Expressionisten Berlin Gilka-Villa 3 artists
Jan 14‒Feb 10, 1907 Exposition de Peintures & de Sculptures Paris Galerie B. Weill 2 artists
1907 Výstava 8 Kunst-Ausstellung [The Exhibition 8 Art-Exhibition] Prague Prague (exact location unknown) 2 artists
Apr 20‒May 10, 1912 Exposició d'Art Cubista Barcelona Galeries J. Dalmau 2 artists
Nov 7‒Dec 8, 1913 Moderne Kunst Kring (Cercle de l'Art Moderne) Amsterdam Stedelijk Museum 3 artists
Dec 21, 1908‒Jan 15, 1909 Catalogue des Œuvres Exposées Paris Galerie Notre-Dame-des-Champs 2 artists
Oct 12, 1913‒Jan 16, 1914 Post-Impressionist and Futurist Exhibition London Doré Gallery 4 artists
Jan 9‒Feb 1913 Die Neue Kunst Vienna Galerie Miethke 3 artists
Jan 23‒Feb 26, 1912 Выставка Картин Общества Художников "Бубновый Валет" [Vy'stavka Kartin Obshhestva Khudozhnikov "Bubnovy'j Valet" : Exhibition of Paintings by "Jack of Diamonds Association of Artists"] Moscow Moscow (exact location unknown) 3 artists
Oct 5‒Dec 31, 1912 Second Post-Impressionist Exhibition. British, French and Russian Artists London Grafton Galleries 3 artists
Jun 10‒Jul 3, 1911 Les Indépendants Cercle d'Art / VIIIme Salon annuel Brussels Brussels (exact location unknown) 3 artists
Oct 1‒Nov 1, 1908 VIII. Serie Französische Impressionisten Zurich Zurich (exact location unknown) 3 artists
Oct 25‒Nov 10, 1905 Société des Peintres du Paris Moderne.Troisième Exposition Paris Galerie des Artistes Modernes 2 artists
Mar 14‒28, 1914 Woodcut Prints [Mokuhanga tenrankai mokuroku] Tokyo Hibiya Art Museum 2 artists
Feb 1912 Die zweite Ausstellung der Redaktion. Der Blaue Reiter. Schwarz-Weiss Munich Hans Goltz 2 artists
Apr‒May 1909 S. V. U. Manes. XXIX. výstava. (Členská) [Union of Fine Artists Manes. XXIX. Exhibition. (Member's)] Prague Prague (exact location unknown) 2 artists
May 25‒Sep 30, 1912 Internationale Kunstausstellung des Sonderbundes Westdeutscher Kunstfreunde und Künstler zu Cöln Cologne Städtische Ausstellungshalle am Aachener Tor 6 artists
Mar 24‒Apr 16, 1913 International Exhibition of Modern Art [Armory Show] Chicago The Art Institute of Chicago 6 artists
1915 Sammlung Walden. Gemälde, Zeichnungen, Plastiken Berlin Der Sturm [venues] 2 artists
Dec 10, 1910‒Jan 16, 1911 Бубновый Валет [Bubnovy'j Valet : Jack of Diamonds] Moscow Levinskij House 2 artists
Aug‒Sep 1913 Neue Kunst. II.Gesamtausstellung Munich Hans Goltz 3 artists
Jul 2‒25, 1910 Les Indépendants. Cercle d'Art. VIIe Salon annuel Brussels Brussels (exact location unknown) 2 artists
Feb 17‒Mar 15, 1913 International Exhibition of Modern Art [Armory Show] New York Armory of the 69th Infantry 8 artists
Jan 5‒Mar 1, 1912 Umělecká výstava v Obecním domě »u Prašné věže« [Art Exhibition in the Municipal House "by the Powder Tower"] Prague Obecní dům 3 artists
Mar 15‒16, 1911 Tableaux Modernes. Aquarelles - Pastels - Dessins Paris Hôtel Drouot 2 artists
May 2‒Jun 7, 1910 Салон. Интернациональная выставка картин, скульптуры, гравюры и графики [Salon. Internaczionalʹnaya vy'stavka kartin, skulʹptury', gravyury' i grafiki : Salon. International Exhibition of Paintings, Sculpture, Prints and Drawings] Saint Petersburg Vladimir Izdebsky 3 artists
Jun 25‒Jul 20, 1910 Салон. Интернациональная выставка картин, скульптуры, гравюры и графики [Salon. Internaczionalʹnaya vy'stavka kartin, skulʹptury', gravyury' i grafiki : Salon. International Exhibition of Paintings, Sculpture, Prints and Drawings] Riga Vladimir Izdebsky 3 artists
Dec 17, 1909‒Feb 6, 1910 Салон. Интернациональная выставка картин, скульптуры, гравюры и рисунков [Salon. Internaczionalʹnaya vy'stavka kartin, skulʹptury', gravyury' i risunkov : Salon. International Exhibition of Paintings, Sculpture, Prints and Drawings] Odessa Vladimir Izdebsky 3 artists
Feb 26‒Mar 27, 1910 Салон. Интернациональная выстака картин, скульптуры, гравюры и рисунков [Salon. Internaczionalʹnaya vy'staka kartin, skulʹptury', gravyury' i risunkov : Salon. International Exhibition of Paintings, Sculpture, Prints and Drawings] Kiev Vladimir Izdebsky 3 artists
1912 Выставка сто лет французской живописи (1812-1912) [Vy'stavka sto let franczuzskoj zhivopisi (1812-1912) : Exhibition 100 Years of French Painting (1812-1912)] Saint Petersburg Institut Francais de St. Pétersbourg 3 artists
1911 XXII. Ausstellung der Berliner Secession Berlin Ausstellungshaus am Kurfürstendamm 208/9 2 artists
Oct 6‒Nov 15, 1906 Salon d'Automne. 4e Exposition Paris Grand Palais des Champs Elysées 6 artists
Oct 18‒Nov 25, 1905 Salon d'Automne. 3e Exposition Paris Grand Palais des Champs Elysées 5 artists
Oct 1‒Nov 8, 1908 Salon d'Automne. 6e Exposition Paris Grand Palais des Champs Elysées 2 artists
Sep 7, 1907 Stedelijke Tentoonstelling van Kunstwerken van Levende Meesters [Urban Exhibition of Works of Art of Living Masters] Amsterdam Stedelijk Museum 2 artists
Organizing Committee
"Výbor Manesa [Committee of Manes]
Předseda [Chairman]: Otokar Novotný.
Výbor [Committee]: Jaroslav Benda. Ladislav Kofránek. Jan Kotěra. Herbert Masaryk. Vratislav Nechleba. Jan Preisler. Jaroslav Rössler. František Šimon. Otokar Španiel. Jan Štursa.
Tajemník [Secretary]: Rudolf Kořenek.
Výběr obrazů sestavil [Selection of Pictures by]: A. Mercereau v Paříži [in Paris].
Celková disposice a dekorace [Total Disposition and Decoration]: J. Zázvorka.
Plakát a katalog [Poster and Catalogue]: Jar. Benda.", n.p.
Catalogue
45. výstava S. V. U. Manes v Praze. Moderní umění. Grafia Praha 1914.
Nr. of pages: [PDF page number 29].
Holding Institution: Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Preface
Mercereau, Alexandre: Úvodní slovo k výstavě, 9 p.

"Tato výstava jest nejúplnější ze všech, jež byly kdy pořádány na celém světě, aby představovaly hnutí zvané více i méně vhodně „Kubistickým“. Současně je jedna z nejdůležitějších počtem, rozličností a především hodnotou umělců, kteří v ní jsou zastoupeni.
Jestliže Matisse udeřil první ranou do povrchní myšlenky, kterou jsme měli o formě – k níž impressionisté, zaměstnaní především barvou, nepřičinili nového hledání, než že ji bořili – jiní malíři, vycházejíce mnohem spíše z Cézanna než od Matisse, snažili se dospěti k jeho úplné a logické konstrukci. Zdánlivé převrácení všech hodnot, které vidí v tomto novém umění mnohý, kdo neviděl pokusů přechodu, jest jen rozšířením a rozmnožením obvyklého způsobu vidění.
Přítomný vývojový pohyb vzbuzuje hněv mnohem méně proto, že je reakcí na uvolnění a rozptýlení neoimpressionistické, jako proto, že vrhá zmatek do obdivů již hotových, do mínění již navyklých.
Od chvíle opravdivého skandálu, který vypukl před prvními projevy seskupenými v Saloně Neodvislých v r. 1911 v pověstném sále 41., slavném od té doby análech historie nového malířství, kde vystavovali Jean Metzinger a Albert Gleizes – autoři prvního svazku vydaného o kubismu – Fernand Léger, Delaunay a Le Fauconnier, nový způsob plastického projevování nepřestával zaměstnávati mysle. Je to zřejmý znak životnosti, neboť když nedá se přijmouti jako móda, nelichotě nikomu mocí půvabů, jež by byly v dosahu všech, stal se tento způsob nutností právě pro své nové pravdy, které v sobě uzavírá.
Romantism Delacroixův, realism Courbetův a impressionism Manetův zarážely tím, že obsahovaly v sobě veškeru pravdu epochy – a pravdu vždy je těžko učinili chápatelnou – a protože jejich doba jako všecky epochy dávala u umělců přednost lži a lichocení.
Stejně tak i naše doba – doba značného dynastismu a intensivního dramatismu, kde elektřina aeroplany, automobily a továrny, kde tisíce vynálezů kvapně povstává, znásobuje naše vidění, sráží a zmnožuje naše pocity, rozvíjejí se a roubují se navzájem naše myšlenky a přeměňují našeho obecného ducha, naše doba cítí se urážena uměním, které v sobě pojímá veškeru její pravdu, které je v tomto proudu a v tělo akkumulací konů a vidění.
To neznamená ani v nejmenším, že by umělci, aby došli k synthése, měli z principu malovati všechna moderní strojová díla o kresliti hybné síly. To by bylo příliš simplistní pojetí. Tak jako dobrý fotograf, opatřený zdokonaleným apparátem a vybírající dobře své přírodní motivy i s jejich hrami světla, může dáti nejkrásnější obraz statický, právě tak dobrému kinematografu nic by se nevyrovnalo v podání obrazů dynamických.
Nic nemůže lépe než film, než snad jediná příroda, podati chvění řeky nebo listoví, hněv moře, ohnivý šíp blesku, zvolnou pohyblivost krásného oblaku, závratný běh vlaků, rozlet aeroplánu, půvabné pohyby ženy a vlnivá hnutí davu. Mechanika zabila toto pojetí umění reprodukovaného z přírody, učinivši je zbytečným. Už je konec těm dnům, kdy obdivovala se takováto hrůza: postava namalována na plátně jako živoucí, že až zdála se vystupovati z rámu a mluviti. Dnes je taková figura na tom lépe; vztyčuje se skutečně na promítacím plátně, otevírá ústa a s pomocí dobrého fonografu také mluví! Ne, na tomto poli je umělec poražen již předem a nemůže jiti dále. Má tedy jiný cíl než imitovati, co dělá tak dobře vesmír a co věda a průmysl kopírují až skoro k dokonalosti. Ostatně sama příroda nabadavá a stále bohatá v příkladech neudává cestu, kterou máme následovati, když z trocha šedé hlíny složí tisíc květů nejvzácnějších barev, nejpronikavějších vůní a nejrůznějších forem? Co bychom řekli, kdyby Nejvyšší Umělec podal nám místo rozkošného ovoce, osvěžujícího naši duši, jen trochu hlíny a kamení pod záminkou, to že jsou složky, z nichž čerpal tento zardělý hrozen a hedvábnou broskev?
Umělci nestačí popisovati poslední vynálezy, aby byl ze své doby. Uchopiti minutu a vtisknout jí mocnost věčnosti, v konečnu nechat obrážet nekonečno jak mohli učiniti metafysikové, to je snaha ušlechtilá a hodná oněch hrdinů, kteří jsou tvůrci. Vyjádřiti v souhlase s tradicí svého umění všechny živé síly tvořící zvláštní atmosféru, v nichž jejich talent se vyvíjí a mohutní; odíti nejskromnější předmět vesmírnou činností; odkázali k pravé nehodnotě – jež pro toho, kdo myslí, je zjevná – vše, co je pitoreskní a anekdotické: toto vše vede současné umělce. To je pro podklad. Pro formu jeho materialisace: podati na jediné ploše sto stránek, tisíc různých harmonií námětu se všemi jeho plochami a s jejich vztahy mezi sebou a okolím; jejich hodnotné přemístění, jejich přeformování hrou pohnutí, jímž jsou ovládnuty ony nebo my; zaznamenání jeho objemů a ploch; stupeň příbuznosti, který je váže k látkám okolním; podati v omezeném prostoru sta prostorů a sta dění; odpoutali z různých sfér, co je jejich podstatou a čím jsou vzájemně pojeny a vázány; užíti intuice a vzrušení, avšak také vědění a mathematického smyslu; konečně sdružiti tyto složky různorodé pro nás, kteří neumíme sjednotiti si vesmír jediným pohledem oka a jediným dojmem, a přiřaditi je a nechat je vytrysknout ve skutečné raketě, kde duši se rozjasní na znalosti celého světa a jeho nejrůznějších projevů.
Zjevně se projevuje z dnešního umění jeho druh jistého realismu, tak zvláštního. Naši umělci nejsou ani mystikové, jako byli obrazáři XIII. a XIV. století, ani idealisty dosti rhetorickými jako umělci rennaissanční, ani naturalisty, jako byla plejáda z r. 1830, ani naturalisty ve smyslu Courbetově, ani subtilními analytiky přelétavých dojmů jako neoimpressionisté. Chce ze všech sil integritu pravdy, proti reálnu zdánlivému. V souhlase s objevy vědeckými dnešní umění chce objeviti úplné zákony, hlubší než byly zákony včerejší. Tak jako postuláty, které stanovil Bolyai, Lobatschewski, Riemann, Beltrami a de Tilly, aniž by zničili postulát Euklidův, omezují jej do jeho pravého důsahu jednoho postulátu mezi jinými a zvětšují tak problémy, dovolujíce vrhnouti se mnohem dále v geometrii, stejně tak i moderní malířství nedělá si nároky na negaci všeho, co bylo uděláno před ním. Avšak nové axiomy připojují se k bývalým, a co bylo vrcholem, je již jen patou, na níž se zdvihá pomník nový. A není to jediné malířství – jež první, nutno to uznati, ukázalo cestu – nýbrž i jiné druhy umění jsou ovládnuty vlivy nové koncepce: sochařství, architektura, hudba, umění dekorativní jdou k týmž cílům, avšak s jinými prostředky, příslušejícími jejich povaze.
Od nejodvážnějších až k nejskromnějším, od nejstarších až k nejmladším – sestavení tohoto Salonu podává jasným způsobem okruh malířství. Sochařství, více omezené (neboť mistrovství získává se v tomto umění mnohem později než v uměních jiných a sochaři, kteří v této chvíli vidí se u cíle svých hledání, jsou vzácni) je neméně dokonalé hodnotou svých zástupců.
Řekl jsem na počátku této fragmentární studie, že byl to Cézanne, kdo roztrhl závoj, za nímž zjevily se nové prostory, ještě neprozkoumané. Pátrání těch, kteří přišli po něm, šlo ve stopách jeho díla, bohatého na povzbuzení, úzkostlivého v aspiracích a vroubeného zázračnými předtuchami. A hle, dostavily se skvělé realisace, jež dosahují zákonů možná definitivních, avšak zvyklostní routinéři a i také duchové, kteří statečně podporovali a přivedli k triumfům novatéry včerejška, se zuřivou nepřízní uštědřují novateurům dnešku všechny útoky zajištěné každé mladé generaci. Nechtějí viděti u kubistů než temné theoretiky, napojené nedozralými doktrinami. Jelikož se ví, že přední průkopníci jsou lidmi kultivovanými, dělá se, jakoby se v jejich dílech vidělo jen suché použití čistě intellektuálního principu, nedostatek citovosti a intuice. Tato tvrzení jsou naivní nebo zlovolná. Což je to zločin proti výtvarnému umění, jsou-li naši umělci vzdělaní? To nejsou snílkové omdlévající jedině pod povrchními cetkami přírody, nýbrž oni myslí, jsou přístupni mocné a mnohotvárné kráse svého století; probadávají hmotu a znají znovusložiti, co je skryto zběžným očím. Zdají-li se mezi nimi někteří příliš přísnými ve své disciplině, je to proto, že umění má pro ně také přesnost poučky?
Theorie? Znám nějakého mezi nimi a nikoliv těmi nejmenšími, který před několika měsíci odpověděl revui dotazující se po jeho obrazech vystavených v Podzimním Salonu: Ve svých obrazech chtěl jsem vyjádřiti čistě tři velké principy: 1. ve skladbě chtěl jsem vyjádřiti počáteční rovnováhu souhrou čar, ploch a objemů; 2. ve vztazích forem vlivy, které na sebe vzájemně vykonávají svým umístěním v prostoru obrazu; 3. realitu objektu nikoliv nazíraného z jednoho podmíněného bodu, nýbrž definitivně znovuustaveného dle výběru pohledů, jež mi dovolí můj vnitřní pohyb.
Vidím tu jistě velice zřejmou vůli, jež předchází koncepci každého obrazu a která je u všech; jsou-li tato dogmata, pak jsem si jist, že neochromují a že neznehodnocují citovost zrovna tak, jako principy perspektivy, vštěpované v akademiích, jako theorie valeurů nebo applikace chemických objevů Chevreuilových na rozklad tónů a na komplementární barvy.
Přítomné umění je uměním osvobozujícím; dílo těchto umělců je vypoutáním se. Ve chvíli, kdy umění hrozilo zahynouti jednotvárností, mohutní živá větev a slibuje rozkvět tak bohatý a účinný, jako byly rozkvěty předcházející. Ustavuje se nový řád. Vzpruha nepředvídanosti probouzí novou naději v naší citovosti, znavené ustavičným opakováním. Sesiluje se zájem o díla, a co některým zdálo se nepořádkem, zjevuje se nám jako harmonický rythmus. Zvykáme si na odhalení hodnoty tak vnitřní a jsme vděčni těmto umělcům, že vyplnili svůj osud, zjevujíce nám tak útlé intuice našich duší a dávajíce nám tak intensivně pociťovati novou živoucí krásu našeho moderního lidství.
Praha uvidí na této výstavě celý svazek námah a rovnoběžnost hledání, které mohou poučiti o rozvinu tohoto umění, jehož mocnost má být obdivována i když je nemilujeme. Zastoupeni jsou jedni z nejtypičtějších a nejlepších představitelů této nerozkladné tendence století. Ponechávám místo jim: mají důkazy výmluvnější než jsou moje. Zajímajícího se a svědomitého diváka přesvědčí svojí vlastní silou, a doufám, že naleznou v elitě hluboký ohlas."
Catalogue Structure
"Plastika", cat. no. 115-147
"Oddělení české. Výběr p. Mercereaua (bez jury výboru)", cat. no. 148-188
Additional Information
Other Mediums listed
Participant Addresses listed

+Gender Distribution (Pie Chart)

+Artists’ Age at Exhibition Start(Bar Chart)

+Artists’ Nationality(Pie Chart)

+Places of Activity of Artists(Pie Chart)

+Exhibiting Cities of Artists(Pie Chart)

+Types of Work(Pie Chart)

+Catalogue Entries by Nationality(Pie Chart)

Name Date of Birth Date of Death Nationality # of Cat. Entries
Alice Bailly 1872 1938 CH 4
Hanns Bolz 1885 1918 DE 6
Patrick Henry Bruce 1881 1936 US 2
Robert Delaunay 1885 1941 FR 6
Raoul Dufy 1877 1953 FR 2
Roger de La Fresnaye 1885 1925 FR 4
Othon Friesz 1879 1949 FR 4
Albert Gleizes 1881 1953 FR 17
Moïse Kisling 1891 1953 FR 2
André Lhote 1885 1962 FR 4
Jean Marchand 1882 1941 FR 4
Louis Marcoussis 1883 1941 FR 4
Jean Metzinger 1883 1956 FR 10
Adriana Catharina van Rees-Dutilh 1876 1959 NL 3
Piet Mondrian 1872 1944 NL 3
Luc-Albert Moreau 1882 1948 FR 4
Otto van Rees 1884 1957 NL 2
Diego Rivera 1886 1957 MX 6
John Sten 1879 1922 SE 3
Félix Elie Tobeen 1880 1938 FR 4
Marie Vassilieff 1884 1957 RU 3
Jacques Villon 1875 1963 FR 3
Waclav Zawadowski 1891 1982 PL 2
Josef Čapek 1887 1945 CZ 8
Vlastislav Hofman 1884 1964 CZ 10
Josef Chochol 1880 1956 CZ 12
Othone Coubine 1883 1969 CZ 5
Bohumil Kubišta 1884 1918 CZ 3
Šíma Ladislav Jul 12, 1885 May 16, 1956 CZ 2
Václav Špála 1885 1946 CZ 3
Recommended Citation: "45. výstava S. V. U. Manes v Praze. Moderní umění." In Database of Modern Exhibitions (DoME). European Paintings and Drawings 1905-1915. Last modified Jan 14, 2020. https://exhibitions.univie.ac.at/exhibition/637